Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dynamika mitochondrií v srdečním svalu.
Weissová, Romana ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Srdce je životně důležitý orgán, který pro svou energeticky náročnou činnost vyžaduje dostatečné množství aktivních mitochondrií. Udržování funkční populace těchto organel je zajišťováno mitochondriálním obratem, kam řadíme mitofágii odstraňující poškozené mitochondrie a biogenezi mitochondrií zabezpečující vznik nových organel. Také dynamické procesy fúze a dělení mitochondrií mohou přispívat k udržování funkční mitochondriální populace. Ačkoli srdeční buňky obsahují základní proteiny potřebné pro tyto děje, fúze a dělení mitochondrií nebyly dosud v kardiomyocytech jasně prokázány. Významu však nabývají tyto procesy během patologických podmínek, kdy dochází ke změnám v množství proteinů uplatňujících se v mitochondriální dynamice, a tím ke změnám fenotypu mitochondrií a následnému poškození buněk. Pochopení úlohy dynamiky mitochondrií v srdečním svalu by mohlo přispět k vývoji nových přístupů při terapii kardiovaskulárních onemocnění.
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí se dělí na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Cílem práce bylo zjistit jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, zúčastněného pozorování a metoda obsahové analýzy, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování a metoda obsahové analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplívá, že se ošetřovatelská péče v některých oblastech liší u kardiologicky nemocných dětí a jinak nemocných dětí, také potřeby se v některých oblastech odlišují. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry mají na ošetřovatelské diagnózy negativní názor, avšak v dokumentaci jsou ošetřovatelské diagnózy používány. To bylo zjištěno nejen při polostrukturovaných rozhovorech se sestrami, ale i během zúčastněného pozorování a z obsahové analýzy dokumentací. Ve výzkumném šetření bylo také odhaleno, že některé ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro kardiologicky nemocné děti, ale například ošetřovatelská diagnóza riziko infekce v souvislosti s invazivním vstupem je používána u všech dětí hospitalizovaných na JIP. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí můžeme dělit na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami zúčastněného pozorování. A obsahová analýza dokumentace, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále jsme v práci také zjistili, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
Péče o pacienta s chronickým srdečním selháním
FORMÁNKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se týká problematiky ošetřovatelské péče o pacienta s chronickým srdečním selháním. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienty s chronickým srdečním selháním, druhým cílem bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s chronickým srdečním selháním. Cíle byly splněny pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty, kteří mají chronické srdeční selhání a se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení intermediální péče a na ambulanci srdečního selhání. Výzkumným šetřením bylo dosaženo zajímavých výsledků. Respondenti měli malé povědomí o klasifikaci dle NYHA, ale znalost onemocnění byla na dobré úrovni. Sestry i pacienti se shodovali v opatřeních, která se provádějí při příjmu pacienta s chronickým srdečním selháním na oddělení, objevovaly se zmínky o ukládání do Fowlerovy polohy, EKG, odběry krve a další vyšetření. Sestry poznatky doplnily o odbornější informace, ale s pacienty se shodovaly. Nejlepší byla znalost režimových opatření mezi pacienty. Efektivnost edukace sestrami o režimových opatřeních se odrazila v odpovědích pacientů. Pacienti věděli, jaká opatření se jejich onemocnění týkají, co by měli změnit a čemu se naopak začít věnovat. Dle získaných odpovědí hrají nejdůležitější roli v rámci režimových opatření omezení kuchyňské soli, snížení příjmu tekutin a nekouření. Zpracováním bakalářské práce vznikla informační brožura, která může sloužit zdravotnickému personálů, studentům zdravotnických oborů nebo pacientům s chronickým srdečním selháním. Najdou v ní: Co je to chronické srdeční selhání, co ho způsobuje, jaké má onemocnění příznaky, klasifikaci dle NYHA, jaká je prevence u onemocnění, farmakoterapii, režimová a dietní opatření, postup při příjmu pacienta k hospitalizaci a další.
Dynamika mitochondrií v srdečním svalu.
Weissová, Romana ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Srdce je životně důležitý orgán, který pro svou energeticky náročnou činnost vyžaduje dostatečné množství aktivních mitochondrií. Udržování funkční populace těchto organel je zajišťováno mitochondriálním obratem, kam řadíme mitofágii odstraňující poškozené mitochondrie a biogenezi mitochondrií zabezpečující vznik nových organel. Také dynamické procesy fúze a dělení mitochondrií mohou přispívat k udržování funkční mitochondriální populace. Ačkoli srdeční buňky obsahují základní proteiny potřebné pro tyto děje, fúze a dělení mitochondrií nebyly dosud v kardiomyocytech jasně prokázány. Významu však nabývají tyto procesy během patologických podmínek, kdy dochází ke změnám v množství proteinů uplatňujících se v mitochondriální dynamice, a tím ke změnám fenotypu mitochondrií a následnému poškození buněk. Pochopení úlohy dynamiky mitochondrií v srdečním svalu by mohlo přispět k vývoji nových přístupů při terapii kardiovaskulárních onemocnění.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.